Jsme sami

15. září 2011 v 19:11 | Mal
Lidé žijí. Lidé konají. Lidé se plazí před druhými. Lidé škemrají. Lidé se smějí s krutým úsměvem ve tváři. Lidé umírají.
Každý umírá sám.
Lidé přežívají. Lidé se snaží. Lidé míří ke svým cílům, snažíce se dát životu smysl.
Každý sólo za svým, neohlížeje se na ostatní.
Česká politika nikdy nebude fungovat, protože každý navrhuje zákony tak, aby vyhovovaly především jemu samému. Až pak jsou ostatní. Plaťte daně a my k "hodinám" dodáme i obří kondom za pár miliard.
Pak jdeme do kasina. Pobavíme se. Jen já a hrací automat.
Máš problém? Nedožiješ se důchodu? To není moje věc. Jsem rád, že mám práci. To je tvoje chyba. Sorry.


Pomůžu ti, jasně že ti pomůžu. Cože, že mě to bude něco stát?! Promiň, teď jsem si vzpoměl...
Tak dělej. Poraž je! Ale proč? Vyhrajeme! Ale když to udělám, už si někdy nezaběhám. Ne.
O co se snažíš? Nechte mě být.
Jsou to tvoje problémy, ale můžeš se nám svěřit. Proč bych to dělal? Akorát se dovíte víc, než je třeba.
Tak něco udělej! A co? Víš, jaký ej to bejt na mým místě? Ne...
Nechápu, co na tom vidíš. Vždyť vypadá jak idiot! To nepochopíš...
Umírá? Cože? Ne, ještě ne! Jsme tady s tebou.
Ale tam jde každý sám.

Každý dělá, co může. Každý za něčím jde, někdy ani nevěda za čím. Ale jde, a nikdo jiný to nechápe. Přátelé často pomohou, ale ať už se stane cokoli, jsme jen jedno tělo. Nikdo nedokáže pochopit naše vlastní problémy. Nikdo necítí naši bolest takovou jaká doopravdy je. Nikdo nevidí našima očima.
Nakonec všichni skončíme sami se svými myšlenkami. Tam nikdo nemůže. Je jedno, jestli se přetvařujeme nebo ne. Stejně to nikdo nepochopí.

Je nás téměř sedm miliard, ale přesto jsme beznadějně sami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucia lucia | 16. září 2011 v 14:26 | Reagovat

Mal...nikdy nie si sama!!! Ty a Tvoje druhé ty ;) :D
Blázonko...toto nie, nemyslím si, že som sama. Nechcem byť sama a preto sama nie som. Tak si to aspoň myslím...minimálne moja sestra je pri mne a tá urobí maximum preto, aby som bola šťastná. Presne toto isté si myslím o svojich rodičoch. Takže ja viem, že sama nie som.

2 Anika Anika | 17. září 2011 v 9:52 | Reagovat

Úvaha pravdivá, úvaha děsivá, úvaha lehce zbytečná, protože s ní člověk nic nezmění a akorát se utrápí - taková úvaha nás napadá ale JEN ve chvíli, kdy jsme skutečně sami - a jelikož tě napadla teď a ne už předtím (nebo jsi jí předtím nenapsala), vypadá to, že až tak sám člověk není ;) Na těch přátelích něco bude a na rodině (jak napsala Lucka) taky... :)

Sometimes, life is like a bad dream,
everything sucks, you want to scream.
But with friends, it's not so bad,
if you have friends, you don't mind that
sometimes, life is like a bad dream...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama