Sám

16. října 2014 v 22:54 | Mal |  Povídky
Sám

je to jak sen, co utek do noci
jak prodejná dívka, co jej následovala vzápětí
jdu kolem garáží a cítím kolem město
město plný pachů, asfaltu a splašků
město plný lidí

chybí mi vůně lesa a hor
ten pocit být daleko - daleko a
sám
si broukat v mechu sobí ukolébavku
sám
se brodit ledovcovou řekou a pak mrznout
sám
mávat zapadajícímu slunci z týlu světa
sám
moknout a nemít kam hlavu složit
sám
bloudit tundrou a už nemoct, ale kráčet pořád dál
kráčet sám

proč jen na to nejkrásnější musí být člověk sám?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama